Psí prázdniny skončily

Psí prázdniny skončily, Eda si vychutnával návrat i piškoty

Senioři z GrandParku v Havířově se po prázdninách opět dočkali.

Se svou cvičitelkou je navštívil Eda, australský ovčák cvičený na canisterapii, tedy terapii s pomocí psa. Je to jedna z pravidelných aktivit pro všechny obyvatele tohoto domova. „Vnímáme pozitivní působení canisterapie na seniory. Kontakt s pejsky je vždy povzbudí

a vyladí do pohody,“ chválí přínos psích návštěv ředitelka GrandParku Renata Vávrová. Zkušená canisterapeutka Petra Zámarská to vidí podobně. „Líbí se mi, jak starší lidé na pejsky reagují a jak jim pejsci vykouzlí úsměv ve tváři. O to nám jde nejvíce.“

Eda přiběhl po prázdninách mezi klienty odpočatý a plný energie. To, že je na terase zhruba padesátka seniorů, mu vůbec nevadilo. Naopak to považoval za velkou výhodu, když v jejich dlaních hledal skryté piškoty. „On je najezený, nebo hladový?“ zeptala se udiveně jedna ze seniorek, když sledovala jeho neutuchající apetit a touhu hledat a hledat. „On i když je najezený, je hladový,“ vysvětlila jí s úsměvem cvičitelka Petra a přidělila staré paní další piškoty, aby se Eda mohl předvést, jak umí hledat.

Pohyblivější klienti GrandParku si pejska přivolali a pohladili sami, k některým seniorům

na vozíčku Petra Edu vyzdvihla. „Psi pro canisterapii jsou klidní a přátelští. Důležité je, aby u některých lidí prolomili apatii, vyvolali v nich citové reakce a navodili pozitivní myšlení během toho, kdy se k člověku přitulí a nechají se hladit.“ A ve druhém sledu je podle canisterapeutky působení i na fyzické zdraví. „Ruce a prsty starších lidí, které jsou kvůli nemoci už jen ztěžka pohyblivé, procházejí při mazlení se psem v podstatě nenásilnou rehabilitací.“

Předtím, než Petra Zámarská přišla s Edou mezi klienty na terasu, obešla ještě ležící klienty z GrandPark kliniky. Australský ovčák ani na pokoji nezaváhal a podle pokynu canisterapeutky zkušeně skočil do postele k ležícímu seniorovi. „Je vidět, že je to oboustranně příjemné, starším lidem dělá teplo psího těla dobře, vnímají přítulnost psa a mají radost, když ho můžou hladit,“ říká Zámarská a dodává, že pravidelnost takových návštěv je důležitá. „Při první návštěvě se ještě někteří lidé bojí, ale při druhé či třetí z nich ostych padá a na přítulnost pejsků si ochotně zvykají.“