Kolik je v Česku důchodců? Aktuální čísla a trendy stárnutí populace

Na začátku roku 2025 žilo v Česku přes 2,8 milionu lidí ve věku 65 let a více. To je více než jedna pětina celkové populace. Každý pátý občan je už důchodcem. Toto číslo se každý rok zvyšuje - o více než 30 tisíc lidí za rok. Největší skupinou jsou ženy, které tvoří přes 57 % všech důchodců. Důvod? Ženy žijí průměrně o osm let déle než muži a důchodový věk u nich byl dlouho nižší.

Proč se počet důchodců tak rychle zvyšuje?

Je to kombinace tří věcí: lidé žijí déle, narození dětí klesá a generace baby boomers dorůstá do důchodu. V 70. a 80. letech 20. století se v Česku rodilo průměrně téměř 2,5 dítěte na ženu. Dnes je to jen 1,7. To znamená, že dnes je méně lidí ve věku 30-50 let, kteří by mohli podporovat starší generaci. A zároveň se těch, kteří už odešli do důchodu, ročně přidává více.

Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2024 bylo v Česku 1 620 000 žen ve věku 65+ a 1 180 000 mužů. To je rozdíl přes 440 tisíc lidí. A tento rozdíl se bude ještě zvětšovat - ženy v této věkové skupině přežívají průměrně 21 let po odchodu do důchodu, muži jen 15 let.

Kdo jsou důchodci dnes?

Důchodci už nejsou jen starý lidé, kteří sedí doma. Více než 40 % důchodců ve věku 65-75 let se aktivně zapojuje do života. Někteří pracují částečně, jiní se věnují dobrovolnictví, učí se novým věcem nebo cestují. Více než 300 000 důchodců v Česku má vlastní podnikání - od malých zahradních služeb po online obchodování.

Největší skupinu tvoří lidé, kteří dostávají starobní důchod. To je důchod za dosažení věku, nezávisle na zdravotním stavu. Z nich přes 70 % dostává měsíčně méně než 15 000 Kč. Pouze 12 % důchodců má příjem nad 25 000 Kč. Většina z nich závisí na jednom zdroji příjmu - svém důchodu. Příjmy z nemovitostí, úroků nebo dědictví jsou výjimkou.

Kde žijí důchodci?

Nejvíce důchodců žije v Moravskoslezském kraji - tam je na každých 100 obyvatel 27 lidí ve věku 65+. Následuje Ústecký kraj a Karlovarský kraj. V Praze je podíl důchodců nejnižší - jen 18 %, protože tam žije mnoho mladých lidí, studentů a pracujících.

V obcích s méně než 5 000 obyvateli je podíl důchodců v průměru o 30 % vyšší než ve městech nad 100 000 obyvateli. Mnoho mladých lidí odjíždí do velkoměst, zatímco starší zůstávají doma. To vede k tzv. „vyprázdnění venkova“ - v některých obcích je už více než 40 % obyvatel starších než 65 let.

Jak se mění důchodový systém?

V roce 2025 se v Česku zvyšuje věk pro nárok na starobní důchod o 3 měsíce. U mužů je to nyní 65 let a 3 měsíce, u žen 63 let a 9 měsíců. Tento věk se bude každý rok zvyšovat o 1-2 měsíce, až se dostane k 65 letům pro všechny. Cílem je udržet systém udržitelný, protože na jednoho důchodce připadá už jen 2,1 pracujícího - v roce 2000 to bylo 3,8.

Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí bude počet důchodců v roce 2040 přesáhne 3,2 milionu. To znamená, že na každého pracujícího bude připadat jen 1,7 důchodce. To je problém - systém je financován z příspěvků pracujících. Když jich je méně, a důchodců více, systém začne být pod tlakem.

Co dělají důchodci kromě toho, že dostávají důchod?

Mnoho důchodců je aktivních i mimo peněžní příjem. Podle výzkumu Univerzity Karlovy z roku 2024:

• 61 % důchodců pravidelně navštěvuje sportovní nebo kulturní akce
• 47 % se zapojuje do dobrovolnictví - například jako pomocníci v knihovnách, školách nebo v domovech pro seniory
• 35 % učí nové věci - jazyky, počítače, fotografii
• 28 % pečuje o vnoučata, což je pro rodiny nezbytná podpora

Je ale důležité si uvědomit: ne všichni důchodci mají možnost být aktivní. Více než 15 % důchodců trpí chronickými nemocemi, které je omezují. Přes 100 000 lidí ve věku 75+ potřebuje pravidelnou péči. A těch, kteří žijí sami a nemají rodinu, je v posledních letech stále více - už je jich přes 200 000.

Co se stane, když se počet důchodců bude dále zvyšovat?

Už dnes je většina důchodců vystavena riziku chudoby. Více než 18 % důchodců žije pod hranicí chudoby - to je přes 500 000 lidí. Většina z nich žije na důchodu menším než 10 000 Kč měsíčně. A to i přes to, že se důchody průměrně zvyšují o 4-5 % ročně.

Největší problém je nejen částka, ale i náklady na bydlení, léky a péči. V roce 2024 stál průměrný měsíční náklad na léky pro důchodce 1 800 Kč. A to bez zdravotních pomůcek, jako jsou chůdka, křeslo nebo zvedací zařízení - ty se platí z vlastní kapsy.

Společnost se musí připravit na to, že v příštích 15 letech bude potřebovat více domovů pro seniory, více domácí péče a více podpory pro rodiny, které pečují o staré rodiče. Zatím se však investuje jen 1,8 % HDP na péči o seniory - v Německu je to 3,2 %, ve Švédsku 4,1 %.

Je možné změnit směr?

Ano. Ale potřebujeme více politické vůle a více informací. Mnoho lidí neví, že mohou získat dodatečnou podporu - například příspěvek na bydlení, příspěvek na péči nebo slevu na dopravě. Jen 30 % důchodců využívá všechny nároky, které mají.

Nejúčinnější řešení je podpora aktivního stárnutí. Pokud důchodci zůstanou zdraví, aktivní a spojení s rodinou i společností, sníží se náklady na zdravotní péči o třetinu. To dokazuje studie z Univerzity Palackého v Olomouci z roku 2023.

Nejlepší způsob, jak pomoci důchodcům, není jen zvýšit důchody. Je to podporovat jejich nezávislost, přístup k péči, sociálnímu kontaktu a možnostem učit se nové věci. Důchodci nejsou břemeno. Jsou zdrojem zkušeností, stability a často i finanční podpory pro celé rodiny.

Co si pamatovat?

• V Česku je přes 2,8 milionu důchodců - každý pátý občan.
• Ženy tvoří většinu důchodců - 57 % - a žijí déle.
• Přes 70 % důchodců má příjem pod 15 000 Kč měsíčně.
• Nejvíce důchodců žije na venkově, nejmenší podíl v Praze.
• Počet důchodců bude v roce 2040 přesáhne 3,2 milionu.
• Na jednoho důchodce připadá jen 2,1 pracujícího - to je nejmenší poměr v historii.
• Přes 500 000 důchodců žije pod hranicí chudoby.
• Aktivní důchodci jsou zdravější, šťastnější a levnější pro systém.